HIT a MCAS: podobné příznaky, rozdílné příčiny

HIT: když tělo hůře zvládá histamin z jídla

Histamin je látka, která se přirozeně nachází v našem těle i v některých potravinách. Problém může nastat, pokud ho přijmeme více, než tělo dokáže zpracovat. Právě s tím se nejčastěji spojuje histaminová intolerance (HIT). [1]

Na odbourávání histaminu z potravy se podílí především enzym DAO ve střevě. U HIT se často předpokládá, že jeho aktivita není dostatečná. Situace je ale složitější a tento mechanismus se nepotvrdí u každého člověka s podobnými obtížemi. HIT navíc není klasická potravinová alergie. [1]

Více histaminu bývá například ve zrajících a fermentovaných potravinách nebo v některých rybách. Jeho množství ale výrazně ovlivňuje také čerstvost a skladování. Dva kusy stejné potraviny proto nemusí obsahovat stejné množství histaminu. I proto neexistuje jeden univerzální seznam potravin, které musí vyřadit každý člověk s HIT. [2]

MCAS: když se žírné buňky aktivují příliš snadno

U MCAS (syndromu aktivace žírných buněk) je problém jinde. Žírné buňky jsou součástí našeho imunitního systému. Když se aktivují, uvolňují histamin a další látky.

Při MCAS dochází k opakovaným epizodám, při kterých se těchto látek uvolní příliš mnoho. Obtíže obvykle zasahují více částí těla současně – například se objeví zčervenání nebo kopřivka společně s průjmem, křečemi, dušností či poklesem krevního tlaku. Závažná reakce může připomínat anafylaxi. [3]

HIT a MCAS tedy nejsou totéž. U HIT se řeší především reakce spojené s histaminem přijatým v potravě. U MCAS histamin a další látky uvolňují vlastní žírné buňky. Samotná skutečnost, že se člověku udělá špatně po jídle, proto ještě neříká, o který problém jde.

Diagnóza není jednoduchá

Pro HIT dnes bohužel neexistuje jeden jednoduchý a spolehlivý test. Často se měří množství DAO v krvi, ale nízká hodnota DAO sama o sobě HIT nepotvrzuje. Výsledek je potřeba hodnotit společně s příznaky a dalšími vyšetřeními. [1] [6]

Stejně tak HIT automaticky nepotvrzuje ani to, že se člověku uleví po nízkohistaminové dietě. Příznaky mohou mít více příčin a omezení jídelníčku může změnit i řadu dalších věcí. Proto je vhodné sledovat vlastní reakce a případné vyřazování potravin dělat systematicky. [5]

Také diagnostika MCAS má jasná pravidla. Lékař hodnotí charakter opakovaných reakcí, laboratorní známky aktivace žírných buněk a reakci na léčbu. Jedním z používaných vyšetření je tryptáza, kterou je ideální odebrat během nebo krátce po výrazné reakci a porovnat ji s běžnou hodnotou daného člověka. [7] [8]

Co dělat při podezření na HIT?

Dobrým začátkem je sledovat, co jíte a jak na to vaše tělo reaguje. Pomoci může jednoduchý deník, do kterého si zapisujete potraviny, množství, čas jídla a případné příznaky.

Pokud máte podezření na histamin, lze po omezenou dobu vyzkoušet nízkohistaminový jídelníček a následně potraviny postupně vracet. Smyslem ale není jíst dlouhodobě jen několik „bezpečných“ potravin. Cílem je zjistit vlastní toleranci a zachovat co nejpestřejší jídelníček. [9]

Podobně je potřeba přistupovat k doplňkům s enzymem DAO. Některým lidem mohou pomoci, současné studie ale zatím nejsou dostatečné k tomu, abychom mohli říct, že fungují každému. Reakce na DAO také sama o sobě nepotvrzuje diagnózu HIT. [10]

Pokud jsou reakce výrazné, opakují se nebo zasahují více částí těla, je vhodné situaci řešit s alergologem. Podobné obtíže totiž může způsobovat také potravinová alergie, celiakie, laktózová intolerance, chronická kopřivka nebo jiné onemocnění. [1] [11]

Při náhlé dušnosti, otoku jazyka nebo hrdla či kolapsu volejte 155 nebo 112. Pokud máte předepsaný adrenalinový autoinjektor, použijte jej podle pokynů svého lékaře. [12]

Text slouží pro vzdělávací účely a nenahrazuje individuální lékařské vyšetření.

Odborné zdroje

1. Reese et al. (2021). Guideline on management of suspected adverse reactions to ingested histamine.
2. Sánchez-Pérez et al. (2021). Low-Histamine Diets.
3. Castells et al. (2024). Mast cell activation syndrome: Current understanding and research needs.
4. ASCIA (2025). Diagnosis and Investigation of Mast Cell Activation Disorders and Syndrome.
5. Bent et al. (2023). Placebo-Controlled Histamine Challenge Disproves Suspicion of Histamine Intolerance.
6. Evaluation of Serum Diamine Oxidase as a Diagnostic Test for Histamine Intolerance (2023).
7. Weiler et al. (2019). MCAS diagnosis and management.
8. Gülen (2024). Using the Right Criteria for MCAS.
9. Jackson et al. (2025). Evidence for Dietary Management of Histamine Intolerance.
10. Schnedl et al. (2019). Diamine oxidase supplementation improves symptoms in patients with histamine intolerance.
11. Lee & Picard (2025). Diagnosis and management of MCAS in Canada.
12. World Allergy Organization (2020). Anaphylaxis Guidance 2020.